Vládní politika „antibabiš“ nemá smysl, tvrdí lidovecký senátor Jiří Čunek

Rozhovor s Jiřím Čunkem:

Teď vyšel průzkum předvolební popularity jednotlivých politických stran a lidovci, kdyby kandidovali samostatně, nepřekročili by pětiprocentní hranici. Čím to podle vás je?

Já jsem přesvědčen o tom, že jsme opustili politiku pro normální lidi. My jsme KDU, tedy křesťanská strana, ale to samozřejmě neznamená, že by ti lidé chodili každý den do kostela, ale vyznávají hodnoty, na kterých vzešla tato civilizace. Já se pohybuji i v mimopražském prostředí. Nesetkávám se s lidmi, kteří freneticky podporují nějakých osmdesát pohlaví nebo Prague Pride a všechny tyto věci… Ten, kdo podporuje normální rodinu, se stává skoro dezolátem. V té koalici Spolu jsme se úplně ztratili. A to je ten důvod, proč nám klesají preference.

Myslíte, že vás vaši voliči trestají za programové kompromisy?

Myslím, že ano. Obecně jsou lidé dnes vedeni k tomu, že nikdo nic nemusí. Já řídím stovky lidí a skutečně vidím tu proměnu. Dřív lidé přicházeli a žádali o práci, aby ji měli. Dnes mají tisíc požadavků. Kdyby nebyla ta válka na Ukrajině a předtím covid, tak by se pořád mluvilo jen o tom, co by chtěla jiná pohlaví a tak dále. A já si myslím, že hlavním problémem je fakt, že vymíráme. TOP 09 a Piráti říkají, že to tak není, prosazují nějakou rovnost, volnost, bratrství… Na druhou stranu ODS si řekla, že zruší superhrubou mzdu. Kdybych byl ve vedení strany, tak bych prostě řekl ne – protože znám rozpočet. Vyfučelo sto čtyřicet miliard korun a teď se je snaží získat všude možně. Daň ze superhrubé mzdy postihovala hlavně ty bohaté a tím chci říct, že jsme udělali zásadní chyby i v té ekonomice – pořád se soustředíme na řešení konkrétního problému a nevidíme celek. A to, že je to všechno pod značkou toho, abychom porazili Babiše, to mi přijde slabé.

Kompromisy, které musí KDU-ČSL uzavírat v pětikoalici i koalici Spolu jsou samozřejmě krvavé. Na druhou stranu máte ministerstvo, kterým byste tu svou politiku mohli prosazovat velmi dobře, a tím je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ale daří se vám to?

Nejdůležitější tři ministerstva jsou podle mého názoru Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Je zapotřebí nastavit kritéria a zákony tak, aby ti, kdo skutečně nechtějí pracovat, tak aby třeli bídu. Jinak je to totiž strašně nespravedlivé vůči těm, kteří pracují. Nesprávně jsme se zachovali v otázkách důchodů. Řekli jsme, že zrušíme superhrubou mzdu a přidáme těm, kdo hodně vydělávají. A celá Bible je o tom, že těm, kterým bylo naděleno více, že jsou silnější, chytřejší, rychlejší a tak dále, tak že by neměli být bezohlední, a naopak by měli být vůči těm ostatním tolerantnější a pomáhat jim. No ale už neříká, že ti slabí mají těm silným vládnout a tak dále. Mnozí lidé si myslí, že je Bible o pánu Bohu. No to také, ale ono je to hlavně o nás.

Jak se v prostředí vládní pětikoalice můžete vrátit k té vaší tradiční politice? 

Ta chyba je na začátku, to znamená tam, kde se vytvářela ta pětikoalice. My jsme měli za sebe říct, co je pro nás nepřekročitelné. K napravení jsou dvě cesty – buď tedy sdělíme svůj názor a půjdeme tou naší cestou, nebo splyneme z ODS. 

Vždycky, když se lidovci objeví v nějaké krizi, tak se mluví o tom, jestli je zachrání Jiří Čunek. Existuje ve straně křídlo Jiřího Čunka?

Názorové ano, ale není to tak, že bychom se nějak potkávali. Já mám rád vtipy i v politice, a nejlepší vtipy jsou ty pravdivé. No a jeden z pravdivých vtipů je, že bývalý předseda udělá pro tu stranu nejlépe, když umře. To mu všichni nosí květiny, říkají, jaký byl báječný a tak dále. Zatímco když žije a třeba by něco podotknul, tak se to bere jen jako kritika. Takže já jsem se toho nakonec vzdal tím, že do těch orgánů strany nechodím, protože jsem tam vytvářel svými názory jenom napětí. A říkám jim: “Vy jste představili nějakou svou vizi, nějaký svůj program a řekli jste, že to takhle bude správně – no, uvidíme časem.” Teď se ukazuje, jak to je a musíme na sjezdu udělat nějakou buď sebevražednou nebo sebezáchovnou akci. A věřte mi, já z toho nemám radost.

Nechcete se hádat?

My jsme dokázali postavit nejmodernější a nejkomplexnější nádraží u nás za tři miliardy korun – to vyžaduje velkou zkušenost a hodně práce, a to jsou věci, které mě baví, protože vidíte, že to má smysl. A teď se podívejte, kolik je tady lidí, takzvaných žvanilů, kteří pořád mluví, ale nikdy nic neudělali. Žijeme v době, kdy jakoby byli nejlepší ti, co dosáhli kompromisu – no a co s tím, že se nikdo nehádá? Jenže také nikdo nic neudělá.

Pokud se něco nestane, Spolu bude kandidovat do sněmovních voleb. Všude vidím a čtu, že ta rétorika “antibabiš” není program. Jaký je na to váš názor?

Je to neuvěřitelně negativní energie pro polarizování společnosti. Z Andreje Babiše vyrobili mučeníka. Já mám tu zkušenost také a všichni víme, že šlo jen o způsob, jak odstranit politika. Když je to podnikatel, který má velké zázemí, tak to většinou může přežít. Ale když je to politik, jehož akcionáři jsou voliči, tak ti pochopitelně neví, čemu mají věřit. Pak mu tu důvěru nedají a on zmizí ze světa. S mnohými názory Babiše mnohdy nesouhlasím, ale dobře, je to jejich politika. Někdo víc rozdává, někdo víc šetří, někdo investuje, někdo je pravicový, někdo je levicový a tak dále. Je to věc názoru a věc provádění politiky. Ale abych si vzal to jeho vyšetřování do rukou a pak prohlásil, že je démon, tak to si myslím, že bylo celé špatně.

Všiml jsem si, že jste se vyslovil velmi ostře proti korespondenční volbě. Proč?

Já jsem přesvědčen, že lidé, kteří se kvůli tomu musí obléct, vyjít z domu a zkrátka fyzicky jít volit, tak ti o tom přemýšlí jinak. Přemýšlí o tom cestou, baví se o tom s lidmi… Tato společnost je horší a horší svou kvalitou právě i kvůli tomu, že odstraňuje všechny bariéry a myslí si, že rozdáváním vysokoškolských diplomů a maturitních vysvědčení se posune k něčemu lepšímu. Na žáky se dnes nesmí zvýšit hlas, nesmí se po nich nic chtít, aby náhodou nebyli ve stresu. Bez toho stresu a bez těch nároků se ale někdo něco naučí? Může potom řešit stresové situace jako dospělý člověk? Průzkumy nám říkají, že čtyřicet procent žáků v základních školách potřebuje psychologickou pomoc. A místo toho, aby se ta společnost zamyslela nad tím, co dělá špatně, tak jim poskytne psychology. Těmi “nenároky” vytváříme invalidní společnost. Mám hodně přátel, kteří krátce po revoluci jeli do Německa, Ameriky, Kanady a žijí tam. Je to v pořádku, dobrovolně se rozhodli pro život tam. Já ale úplně nevím, proč by lidé, kteří chtějí trvale žít někde jinde, měli ovlivňovat život tady. Korespondenční volbě zkrátka nevěřím, ten názor může dát do obálky klidně i někdo jiný. Všechno, co je digitální, je různými hackery napadáno a i kdyby nebylo, tak volit pouhým kliknutím na mobilním telefonu nepovažuji za nesprávné.

V Rakousku snížili hranici pro volební právo na šestnáct let, protože si levičáci mysleli, že budou mladí volit levici, ale ono se tak nestalo.

Politika řídí mnoho z našeho života a velmi náš život ovlivňuje. Šestnáctiletý člověk je nezkušený a proto mi přijde takové rozhodnutí nezodpovědné.

Zaznamenal jste, že by možná mohlo být omezeno volební právo starým lidem? Že ti už se nemají co vyjadřovat.

To je absolutně za hranou, za to by se mělo zavírat. To je přece zbavení člověka práv. A hlavně ti mladí si mají uvědomit, že všechno, na co se dívají, tak to udělali ti staří. A co udělali oni? Mnozí z nich jsou ještě v pětatřiceti letech na různých školách. Společnosti, které byly moudré, tak si těch starých lidí vážili a nedělaly rychlé kroky a rychlé změny, které by tu společnost destruovaly.

V příštích volbách bude vaše strana zjevně v koalici Spolu. Přežije vůbec KDU-ČSL samostatně, nebo se rozpustíte v tom bloku? 

To je podle mě právě téma pro ten sjezd, aby si řekli, jestli se chtějí rozplynout. Hrozné ale je, že jsme si to měli říct už na tom minulém sjezdu, když jsme měli přes pět procent. Teď děláme všechno proto, abychom byli tou lacinou nevěstou. Já neříkám, že to spojení s nějakou jinou stranou nemůže být, ale nemělo by to být tak, jako ve Spolu, kdy premiér Fiala není obdivován za to, jak ta vláda umí vládnout, ale je obdivován za to, že to udrží dohromady. Za jakou cenu to udržení je, ať si každý odpoví sám. A my lidovci bychom si měli také odpovědět, za jakou cenu to držíme pohromadě. Uvidíme… Já ani nejsem přesvědčen o tom, že tady Spolu musí být takto navždy.