Radio Prostor

V místech postižených záplavami bude asi zvláštní volební režim. Je dobře, že Bartoš dostal šanci, říká plzeňský hejtman

Povodně v ČR

Rudolf Špoták, hejtman Plzeňského kraje z Pirátské strany, mluvil v pondělním rozhovoru s Lubošem Procházkou o probíhajících povodních. Je Plzeňský kraj už z nejhoršího venku? S jakým předstihem vlastně hejtmani věděli o povodních? Jak povodně mohou zamávat s volbami a co říká na nepovedenou digitalizaci stavebního řízení? Nejen o tom mluvil hejtman v Prostoru pro dva.

PROSTOR PRO DVA

Rozhovor s Rudolfem Špotákem

0:00

0:00

Rozhovor s Rudolfem Špotákem:

Moderuje Luboš Procházka

Zdá se, že Plzeňský kraj zatím vyvázne z povodňové vlny bez výraznějších škod. Platí to stále? A jsou teď někde nějaké problémy?

Řekl bych, že to platí stále – s tím, co je zvláště na východu země se to vůbec nedá srovnat. Samozřejmě i my zaznamenáváme zvýšení na druhý či třetí povodňový stupeň, ale v žádném případě nejsou žádné extrémní škody na majetku, natož nějaké ohrožení zdraví lidí.

Jaká je předpověď počasí pro Plzeňský kraj?

Ty vytrvalé deště vydrží minimálně do úterý, možná až do středečního rána. Ale musím říct, že by to měla být jediná věc, která nás tady potká a ty řeky by si měly dokázat s těmito srážkami poradit. 

Registrujete na Plzeňsku problémy s železnicí nebo s pozemní dopravou?

Nejvíce problematická byla sobota, kde jsme dokonce na trati Domažlice-Klatovy na několik hodin zastavili vlakový provoz z důvodu spadlého stromu. Pozitivní zprávou je, že ty hlavní tepny – ať už ty železniční nebo ty ty silniční – zůstaly zachovány.

Bude teď Plzeňský kraj nějakým způsobem více pomáhat zasaženým regionům?

S hejtmany tuto věc konzultujeme, zatím jedinou věc, co Plzeňský kraj udělal, tak na své radě schválil mimořádnou pomoc za 250 tisíc potravinové bance, protože pan ministr Výborný řekl, že momentálně je největší potřeba trvanlivých potravin a pitné vody. To je to, co jsme udělali nyní. Předpokládáme, že koordinace následné pomoci bude po tom, co ta voda opadne a myslím si, že to budou věci, které nebudou v řádu dnů či týdnů, ale možná i měsíců.

Mohou plzeňští občané nějak pomoci?

My jsme na svých webových stránkách a na našich sociálních sítích zveřejnili jednak požadavek potravinové banky a požadavek a nabídku Českého červeného kříže, kam mohou lidé pomoc přinést. V této chvíli se jedná čistě o trvanlivé potraviny, pitnou vodu a drogistické zboží. Oblečení, nábytek a další – to je věc, která bude následovat možná v těch následujících dnech a týdnech, ale teď to není momentální. Kdo chce, tak samozřejmě může přispět i finančně.

Vaši kolegové na Moravě jsou skutečně vytížení a prostor pro rozhovor u nich není tak velký, tak jsme rádi, že vy ho máte. Proto se chci zeptat, jak často v posledních dnech či hodinách hejtmané dohromady komunikují? A jak to probíhá?

Je tam velice úzká spolupráce v rámci řízení Ústřední povodňové komise, kde jsou páni ministři Hladík a Výborný a pak samozřejmě pan ministr Rakušan v rámci Hasičského záchranného sboru. Minimálně jednou denně tato konference probíhá. My spolu s hejtmany komunikujeme prostřednictvím chatu, který máme společný. A je to opravdu tak, jak jste řekl – spousta hejtmanů je zaneprázněna řízením svých vlastních povodňových komisí v kraji. To se samozřejmě týká i mě, ale ta naše povodňová komise je spíše momentálně ve fázi monitorovací.

Budou se hejtmani online či fyzicky účastnit mimořádného zasedání vlády, které bude jednat o pomoci postižených regionů a hlavně o tom, jakým způsobem budou vlastně probíhat v těch postižených místech krajské a senátní volby?

Tomu jednání vlády bude předcházet ústřední krizový štáb, kde mají kraje zastoupení prostřednictvím svého předsedy Martina Kuby, hejtmana jihočeského kraje. Tam budou vládě předkládány návrhy, jakým způsobem se k tomu postavit. My jsme včera dostali informaci, že se vláda bude věnovat i tomu tématu, jakým způsobem by měly v těch postižených oblastech probíhat následující krajské a senátní volby. A pokud mám správné informace, tak si Ministerstvo vnitra i vláda nechala připravit několik alternativ a scénářů. S velkou pravděpodobností jeden z těchto scénářů dnes večer na svém jednání vybere.

Předpokládáte, že volby proběhnou v těch postižených regionech v rámci nějakého speciálního režimu?

Určitě. Myslím si, že pokud bychom volby odložili, tak by to žádalo legislativní změny. A těch legislativních kroků bychom museli udělat tolik a některé by mohly být i zpětně zpochybněny, že si myslím, že přestože by to bylo v dobré víře, tak by mohla změna způsobit do budoucna problémy. Proto si myslím, že bude potřeba udělat spíše opatření tak, jako tomu bylo v roce 2000 nebo v roce 2021.

Když se vrátím na začátek celé té povodňové situace, dokážete posluchačům popsat, kdy poprvé přišly informace, že se bude něco dít, že bude velký spad vody, že to ublíží řadě regionů? Existovalo nějaké speciální jednání hejtmanů s ministry nebo s ČHMÚ?

Ty první informace jsme měli již během úterý, ale ty předpovědi nabraly reálných dat a reálných čísel někdy ve středu dopoledne, takže ve středu večer jsme se poprvé setkali právě s ministry a se zástupci Ústřední povodňové komise, kde nám byly ty modely představeny. Ono se jim těžce věřilo v ten okamžik, kdy jsme se podívali ven a třeba ještě svítilo sluníčko. Člověk si nedokázal představit, že za 24 hodin opravdu budou padat desítky až stovky milimetrů srážek. Já to trochu přirovnával tomu, když v roce 2020 přišel pán na úřad vlády s tabulkou a tvrdil jim, že existuje covid a že zde budeme mít do několika měsíců stovky mrtvých denně. Také tomu nikdo nevěřil a také si to nikdo nedokázal představit. 

Ta komunikace byla osobní, nebo jste měli online panel, kde vám meteorologové představovali tu situaci?

Musím říct, že od covidu jsme se v tomhle obrovsky posunuli. Už jsem zažil několik krizí – ať už to byla ta covidová nebo ta uprchlická krize – a fungujeme velice dobře online. Je to opravdu dobré v tom, že spousta hejtmanů právě potřebuje být v tom svém regionu, řešit přímo ty problémy a prostřednictvím telekonference se můžete potkávat ve dne, v noci.

Ministr životního prostředí Hladík řeší, jestli měla na severu Moravy stát přehrada, která by zabránila povodním na Opavsku a na Šumpersku. Říkal, že ta přehrada by mohla stát, ale že tomu stále brání nějaké nevládní organizace a podobně. Sledujete vy sám tuhle situaci, a co na ní říkáte?

I my zde máme také několik projektů, které prošly třeba zásahy územního rozvoje. Projekty, do kterých i Plzeňský kraj byl připraven investovat v rámci právě těchto protipovodňových opatření, ale někdy proti nám stojí obce, někdy proti nám stojí samotní občané a máme to někdy v tomto ohledu velice těžké. A pak přijde takováto situace a je opravdu s “křížkem po funuse” takovéhle věci řešit. To je něco jako když se někdo snažil sveřepě na poslední chvíli pojistit ohroženou nemovitost.

Není ochrana života víc, než ochrana třeba konkrétního prostředí nebo živočicha? Teď se neptám se na případnou přehradu Nové Heřminovy na severu Moravy.

To je vždycky v nějakých etapách. Předpokládám, že v následujících týdnech až měsících budou jak občané, tak starostové dělat vše pro to, aby měli povodňová protiopatření. Myslím si, že až přijde další sucho, tak v ten okamžik velice rychle zapomeneme na to, jak ničivá dokáže být voda a jak ničivé mohou být povodně. Na druhou stranu dnes jdou protipovodňová opatření opravdu udělat takovým způsobem, že do přírody mají téměř minimální dopad. Ale je to o té chuti pomoci – ať už je to z hlediska samospráv, obce, města nebo třeba z hlediska soukromých vlastníků.

Nabízí se otázka před krajskými volbami: Chcete být dál hejtmanem Plzeňského kraje? 

Určitě ano. Já tady těch krizí zažil více a mám kolem sebe skvělé lidi, takže jsme si vždy dokázali poradit. To jsou prostě věci, které k té funkci patří. O to možná větší máte radost ze svého působení, když se vám ty věci podaří vyřešit a zachránit.

Co se za ty čtyři roky povedlo a co nikoliv? Když dostanete znovu mandát, tak co byste rádi dotáhli do konce?

Určitě je tady spousta věcí, které jsme dotáhli do konce z toho minulého volebního období – ať už to byl západní obchvat, rekonstrukce našich nemocnic nebo rekonstrukce sociálních zařízení. Rekordní částky jdou i do rekonstrukce našich středních škol, kde se opravdu potřebujeme posunout do 21. století nejen v rámci té infrastruktury budov, ale především v rámci vybavení. Já věřím, že v tom příštím volebním období se nám podaří dotáhnout stavbu nového pavilonu v Klatovské nemocnici, věřím, že započne stavba nové budovy nemocnice v Plané u Mariánských lázní, a také pevně věřím, že se během příštího volebního období podaří kompletně zrekonstruovat městské lázně v Plzni kompletně s monoblokem Západočeské galerie v Plzni, která si určitě novou budovu zaslouží.

Bude na Plzeňsku pokračovat předvolební kampaň? Třeba v Praze nebo na Moravě politici přerušili kontaktní kampaň, jak to vidíte vy?

My tu kontaktní kampaň asi určitě dělat nebudeme, protože mi to v této době nepřijde správné vůči kolegům, kteří opravdu někdy bojují o holé životy. Tady se pro mě osobně ta kampaň dostává na druhou koleji a tím, že jsem hejtmanem a opravdu mám možnost stát v té první řadě a hovořit se svými kolegy i z druhé strany republiky, tak mi to určitě nepřijde jako dobrá cesta. Samozřejmě budeme dál pokračovat v kampaních, ať už je to na sociálních sítích, online, nějaké rozdávání letáků do schránek, ale tu kontaktní kampaň, řekněme, asi dělat nebudeme, protože jednak tady na Plzeňsku bude asi do středy pršet a pak cítím sounáležitost s ostatními kolegy.

Jako člena Pirátské strany se vás nemůžu nezeptat na digitalizaci stavebního řízení. To se podle premiéra Petra Fialy nezlepšuje tak rychle, jak by si přál. Současně odmítl výzvy k odvolání ministra Ivana Bartoše. Pane hejtmana, je dobře, že Ivan Bartoš ještě dostává šanci?

Já chápu, že to je vnímáno velice negativně. Na druhou stranu paní ministryně Dostálová slibovala, že digitalizace stavebního řízení bude stát tři miliardy, ale Ministerstvo pro místní rozvoj to dokázalo udělat za 60 milionů – takže rozumím i tomu, že spousta firem a vlastníků firem je naštvaná, protože to mohl být velice hezký tendr. Každopádně souhlasím s tím, že ta realizace nebyla úplně ideální a věřím, že ten čas, který pan ministr dostal, tak povede k tomu, že se ten systém vylepší tak, aby fungoval a měl ty funkce, které od něj všichni očekávají a aby to stavební řízení už bylo bez chyby a bylo na tu příští stavební sezonu dobře přichystáno.

Za rok by měli být parlamentní volby. Vás samotného neláká ta celostátní politika?

Musím říct, že ta politika, kterou dělám tady, mě opravdu naplňuje. Musím říct, že celostátní politika mi někdy přijde vzdálená, někdy mi přijde nelogická a hovořím se spoustou poslanců a ministrů a vždy říkám “seberte se z té Prahy a jděte se podívat do těch obcí, do těch městeček, jak se tam těm lidem žije”, protože vím, že spousta lidí se v rámci řízení celé země někdy zapomíná zaměřit na ten detail a na to, co lidé třeba opravdu potřebují. Takže o celostátní politice nyní neuvažuji.

Předpokládám, že Piráti budou intenzivně řešit předvolební kampaň a věřím, že k tomu přizvou i členy své strany. Tušíte kdy bude třeba nějaká programová konference?

My se na ty volby připravujeme kontinuálně. Teď se všichni intenzivně věnují krajským volbám, takže to je věc, které se budeme věnovat někdy na začátku podzimu a na přelomu roku. To jsou u nás vždy ty primární volby, kde se budou vybírat jednotliví lídři jednotlivých krajů, bude se vybírat celostátní lídr, takže to jsou ty věci, které si myslím, že po těch krajských volbách naberou na intenzitě.

Viděl jsem vaše fotografie, kde jsem si všiml ortézy na noze. To byl sport?

Byl to sport… Zapomněl jsem se podívat do občanky, šel jsem si s kamarády zahrát fotbálek a bohužel jsem to odnesl prasklou achilovkou. Takže i část dovolené jsem musel obětovat operaci a rekonvalescenci.

Spotak
Rudolf Špoták · Foto: RADIO PROSTOR