Na Prague Pride nejdu. LGBT aktivismus gayům a lesbám škodí, říká influencer

Rozhovor s Antonínem Vavruškou:

Teď jsme na prahu prázdnin, co čeká mladého publicistu a studenta? Bude to odpočinek, bude to psaní článků, bude to účast na nějakých seminářích a debatách? Vy hodně komentujete na Twitteru a sociálních sítích aktuální dění, tak si vás o těch prázdninách nedovedu úplně představit u vody a v klidu.

Tak ona to bude i ta voda a klid. Bude to takový mix. Dovolenou už mám v plánu, takže na tu prostě pojedu, i kdyby se politicky stalo všechno možné. A navíc dneska je poměrně jednoduché i na pláži zasednout k mobilu, k sociální síti X a k těm věcem se vyjadřovat v podstatě s docela kvalitními dosahy. Takže to je výhodna dnešní doby. Takových lidí je plno a v tom nejsem zas tak jedinečný. A co se týče psaní komentářů, tak to je u mě nepřetržitý proces.

Je Petr Pavel vaším prezidentem?

I když jsem možná tou progresivistickou scénou tak vnímán, tak já se nepovažuji za aktivistu. Že bych tedy psal někde na plot, že někdo, ať už by to byl kdokoliv, není můj prezident, tak takhle bych to neformuloval. Ale prezidenta Petra Pavla sleduji řadu let a líbí se mi rok od roku méně. Asi takhle bych to řekl. Myslím si, že byl ovlivněn nějakými jinými hráči a že to, co od něho slyšíme, možná nejde úplně z něho, ale to už bych spekuloval. Ale můj politický idol to určitě není.

Znamená to, že když byly prezidentské volby, tak měl vaše hlasy jeho protikandidát? Nebo jste vůbec nevolil?

Já díkybohu tehdy neměl volební právo. Bylo to o pár dnů, ale ušetřilo mě to rozhodování. Také jsem se tou dobou poměrně zdržoval komentářů.

A kdy nastal ten okamžik, kdy jste se naplno pustil do komentování veřejného dění, ať už toho, co dělá vláda, co dělá prezident, co dělá Evropská unie? Bylo to z vnitřního rozčílení, nebo vám někdo řekl ať publikujete?

To mi asi nikdo neřekl, protože člověk se většinou musí prosazovat sám – aspoň ze začátku. Pár nějakých kontaktů jsem měl, ale já jsem spíš lidsky nastavený na to, že když mám s něčím problém, tak prostě nikdy nejsem zticha. A v té dnešní době nejde sedět a dělat, že se nic neděje. A potom už je to ten efekt sněhové koule, kdy se ty věci dál nabalují a člověk už prostě jede v tom rozjetém vlaku. Tak to bylo už poměrně brzy, v takových šestnácti letech třeba.

Říká se tomu, co vy kritizujete, progresivismus?

No, ta ideologie, která zavládla především v západní Evropě a v USA, tak já ji ze začátku považoval čistě za nějakou ultralevicovou ideologii – ideologii té takzvané New Left, konkrétně neomarxismus, protože má to marxistické kořeny, ale postupně jsem vlastně došel k tomu, že je to mnohem složitější a má to strašně moc větví a ten systém je strašně komplikovaný, komplexní a sahá až do historie. Proto upřednostňuji výraz progresivismus, pod který se vlastně schová všechno, o čem mluvíme.

Dokážete vy sám v těch vašich tweetech a komentářích třeba i pochválit současnou vládní moc za něco? Stalo se to někdy?

Hlavně bych se nedefinoval jako nějaký protivládní aktivista. Spíš se ty věci snažím vnímat nejen na úrovni Česka. Ty věci jsou propojené, je to v podstatě na globální úrovni, to čemu se já většinou věnuji. Je to prostě součást toho celku a na druhou stranu, tahleta vláda jednou odejde. Jsem přesvědčený o tom, že to bude poměrně brzy a že se poměrně dlouho nevrátí, ale to uvidíme. Ale pochválit ji určitě umím – i rozbité hodiny dvakrát denně ukážou správný čas, že jo? Takže já bych dokázal pochválit i progresivistu, kdyby měl v něčem pravdu. Stejně tak umím pochválit tuhle vládu třeba za postoj k Izraeli.

Kdyby se od příštího podzimu té případně nové vlády chopil Andrej Babiš, byl byste k němu kritický nebo hodný?

Já bych řekl, že mu je určitě co zazlívat. Od covidu po vládu se sociální demokracií, která není úplně mému srdci blízká. K tomu covidu – nebylo v pořádku nutit děti nosit roušky ve škole, když už bylo zřejmé, že to je nesmysl. Nebylo normální lidi nutit nosit respirátory do lesa, když se chtěli projít. To, jaký to má dopady na psychiku, zvlášť mladých lidí, je prostě katastrofa. A to jsme se ani nedostali k povinnému očkování a k takovým věcem, což byly nápady, které se tady jako přehazovaly po té politické scéně. A to je věc, na kterou by se úplně nemělo zapomínat.

Volil jste v eurovolbách?

Ano.

S výsledkem jste byl spokojený? Neptám se, jaký subjekt jste volil.

Já ten subjekt poměrně očividně propagoval. Kdo bude mít zájem, tak si to dohledá. A bylo to i z nějakých osobních důvodů – pro mě to nebylo to jen jméno na papíře, ale byl to člověk, kterého znám. A s výsledkem jsem poměrně spokojen – ani ne tak stranu od strany – ale spíš my šlo o to, že jsem tady viděl, že když opravdu chcete, tak dokážete zvednout pár stovek tisíc lidí, přesvědčit je o něčem, co úplně třeba nevoní mainstreamu a vlastně přimějete je něco aktivně udělat. A to je prostě skvělé zjištění pro mě.

Chápu, že pro vás je budoucnost Evropy a evropská integrace velmi důležitá.

Určitě. Evropská unie má strašně moc chyb a já jsem k EU velmi kritický.

Ale kdyby teď bylo referendum “zůstat nebo odejít”, tak co byste ho dělal?

To je pro mě citlivá otázka, na kterou se mi hůř odpovídá. Nemějme totiž iluze, že by se s námi ty státy po tom, co bychom odešli, zrovna kamarádili. Ony by nám to pravděpodobně neodpustily a je asi potřeba spíš počkat, až ten systém imploduje podobně jako Sovětský svaz. Můžeme vidět třeba na výsledcích voleb ve Francii, že ti lidé fakt nejsou nadšení z toho, co EU dělá. A já si myslím, že většina Evropanů, když se vzbudí a ráno si přečte ve zprávách to, co EU zase vymyslela, tak že všichni známe ten pocit, že je to pro nás úplně jak z jiného světa.

Vy jste tady před chvílí vyjmenoval několik chyb Andreje Babiše a jeho bývalé vlády za dob covidu. Nemyslíte si, že právě tím hlavním viníkem byla EU? Vy jste poukazoval na některé její chyby, tak jestli právě EU neselhala v době covidové?

Ano, selhala, ale nelze to spojovat s Andrejem Babišem. Ta doba je už sice pryč, doufám, že navždycky, ale my známe příklady zemí, které se k tomu stavěly jinak – třeba Švédsko. Česká vláda mohla mít odvahu a mohla poslouchat i jiné názory na covid a na řešení té pandemie. A mohla se prostě zachovat jinak, do toho ji nikdo netlačil. Ale EU samozřejmě jako taková selhala v přístupu a v těch doporučeních. Zmiňme i nepříliš známou aféru Pfizergate, kdy existují velmi zásadní domněnky, že to všechno nebylo úplně čisté a že v tom prostě byla nějaká korupce – a to opravdu působí jako takový poslední hřebíček do rakve důvěry v tu instituci.

Měli by čeští politici, hlavně ti eurounijní, lépe vysvětlovat užitečnost Evropské unie – pokud tedy je to stále užitečné – a i více v Bruselu poukazovat na chyby EU?

Vidím to tak, že to jsou lidi, kteří po tom, co se nechají zvolit, tak se zavřou do těch věží ze slonoviny a už v podstatě nemají kontakt s normálním člověkem. Ale mladí lidé jsou seznámeni s výhodami Evropské unie od všech těch Erasmů a podobných programů. Navíc tady máme něco jako masírku Evropské unie, která jede na plné obrátky – influenceři vyloženě s agendou propagovat Evropskou unii… Myslím, že mladým lidem by se naopak mělo vysvětlovat, že je i ta druhá stránka EU a evropské integrace a hlavně, že ta ideologie současné unie je silně vychýlená doleva, ale je paradoxně elitářská a drží se velice iracionální ideologie. To je ten problém, Evropská unie plave v ideologii, my jsme obětovali pragmatismus a rozum ideologii. Mám takový pocit, že mladí lidé si často ani nepřipouští ta negativa EU.

Hovoří se o dvou možných kandidátech na eurokomisaře za českou stranu – to je pan ministr Síkela a paní Danuše Nerudová, kterou prý mnoho studentů má rádo. Vidíte mezi nimi toho jasného favorita na eurokomisaře?

Ne, neumím si tam proboha představit ani jednoho z nich. Ale čistě z pohledu té Evropské komise má větší šanci paní Nerudová přesto, že je podle mého názoru naprosto nekompetentní, tak je to žena – to je jeden z hlavních parametrů současné EU a establishmentu, kdy se rozhoduje na základě ideologie identity. Takže to by jí mohlo pomoci. Já jsem paní Nerudové věnoval speciální komentáře, protože to je opravdu pozoruhodná postava české politické scény a asi víc k ní nemám co říct. Ale určitě nemluví za mladé lidi, to je moje hlavní sdělení, to byl ten můj komentář. A výsledek ve studentských volbách vážně nesvědčí o tom, že by ji mladí nějak masově podporovali a že by to byla kandidátka mladých lidí.

Co jste říkal na vyjádření bývalého ministra průmyslu Havlíčka, že ideálním eurokomisařem by byl Petr Fiala protože by alespoň “vypadl z Česka”? Byla by to role pro něj?

Úplně bez nadsázky by to asi byla role pro něj, protože Evropská komise si vyžaduje takové ty neprůbojné politiky typu premiéra Fialy kteří jdou s tím proudem a hezky mluví. Když si člověk pustí vyjádření Petra Fialy na kongresech – ještě než byl premiérem, před těmi sedmi, osmi lety – tak by člověk tesal každé slovo, které tam řekl. Ale jakmile se dostal do funkce, tak úplně otočil a pro mě Petr Fiala je jeden z největších podvodníků české politiky. Ale právě proto by se do toho současného stavu, ve kterém je Evropská komise vlastně hodil – to je přesně ten bezpáteřní člověk který by tam plnil každý ten příkaz seshora proti běžnému člověku.

Kdyby ODS měla jiného předsedu, se kterým byste se ztotožňoval, tak byste byl i voličem ODS?

To nevím, jak zásadní změna by se musela v té straně udát, protože bych čekal, že po tom co předseda strany ve všem lhal, všechno co mohlo tak zkazil, tak bych čekal, že ho ta strana jako v každé jiné normální zemi prostě sesadí nebo že tam aspoň bude slyšet nějaké křídlo které k němu bude kritické. To bohužel neslyšíme, takže pro mě je ODS dnes nedůvěryhodná a jsem úplně typicky zklamaný bývalý sympatizant, i když ne volič ODS.

Vy jste studentem, publicistou ale také se na sociálních sítích netajíte tím že jste v LGBT komunitě a několikrát jste komentoval aktuální dění ohledně této komunity v Česku. Co říkáte na květnové schválení zákona o partnerství?

Já bych neřekl, že jsem součástí nějaké komunity a LGBT komunity už vůbec ne. Jsem prostě autonomní člověk, který není spojen s dalšími lidmi svojí sexuální orientací – to by mi přišlo zvláštní a je to jedna z těch věcí, která by se neměla pokládat na piedestal nějaké vlastní identity. To je jako kdybychom my dva byli v rámci jedné komunity, protože nosíme brýle nebo bych byl s někým v komunitě kvůli barvě vlasů. K té otázce schválení zákona o partnerství: Myslím, že ten krok je víceméně pozitivní a že většinu těch praktických práv to narovnává. Ten zbytek je ideologický balast.

Jak se dle vás v současnosti žije lidem z LGBT komunity v Česku? Je ta situace už lepší? Já sám jsem měl coming out ve dvaceti letech, bylo to v roce 2002 a ta společnost na to ještě úplně připravená nebyla.

Já bych hrozně nerad kluka nebo holku – který nebo která vyrostla v nějaké odloučené lokalitě a nebyl přijat nebo přijata – urazil tím, že bych řekl, že česká společnost je tolerantní a tečka. Má to určitě svoje excesy, svoje výjimky, plno věcí by se by se dalo zlepšovat, ale myslím si, že ty lepší časy vlastně už dorazily. Podle mě a mých zkušeností, tak člověk, který je té jiné orientace, nemá žádný problém a možná, že by se měl ještě lépe, kdyby radikální LGBT aktivisté netlačili většinové společnosti to, že je ta většinová společnost homofobní a nepořádala nějaké akce, kde někdo exhibuje.

Tím myslíte třeba Prague Pride?

Ano. Třeba ty kožené oblečky – na to se prostě nikdo dívat nechce a je to věc, která naprosto definitivně těm jednotlivcům z LGBT vlastně strašně škodí. O tom jsem přesvědčen.

Takže na Prague Pride nepůjdete?

Určitě ne a bez těch aktivistů by bylo těm jednotlivým gayům a lesbám určitě mnohem lépe. Jejich život by byl kvalitnější, protože by LGBT aktivisté pomocí nějakých svých extrémních zkratek a často třeba opravdu jako uchylných věcí nepřekreslovali v jádru tolerantním lidem jejich neutrální nebo mírně pozitivní názor na gaye a lesby. Tohle je vykresluje jako perverzáky, což je prostě špatně. A největší podíl na tom mají bohužel LGBT aktivisté a možná, ale to až asi v nějakém příštím rozhovoru, bychom se mohli bavit o tom, proč to dělají a jaké jsou k tomu ty jejich motivace

Léto budete trávit v Česku?

Jak u moře, tak u kompu v Čechách a u nějakého komentáře – bude to asi mix všeho, jak už jsem říkal. A bez Prague Pride, určitě.