Radio Prostor

Lidé by se měli zamyslet nad seznamovacími aplikacemi a jestli si chceme lidi objednávat domů jako jídlo, říká Renato Salerno

Intimník

Renato Salerno se zviditelnil v pořadu Zlatá mládež a od té doby je ve světě showbyznysu jako ryba ve vodě. Kromě jiného je také hudebník, který svou tvorbou posluchačům přibližuje témata té dnešní “zlaté mládeže”. V Intimníku s Anetou Christovovou mluvil o svém životě, kariéře, hudbě a například i o tom, jak krkonošský rodák přišel k italskému jménu.

Intimník

Renato Salerno hostem Intimníku

0:00

0:00

Renato Salerno hostem Intimníku:

Moderuje Aneta Christovová

Podle mě jsi strašně cool. Hlavně jsi svůj a to je hrozně důležité. Přitahuješ tím pozornost, že?

Ano, bohudík i bohužel. Jsem weird i nerd – a jako správný nerd něco sbírám. Nikde to ještě nezaznělo, ale sbírám Želvy Ninja.

Ty jako nerd moc nevypadáš, jsi spíš modelkovský typ. Kde se v tobě vzala tahle vášeň?

V dětství, protože jsem na ně koukal v televizi. Díky sledování nejrůznějších pohádek a pořadů se mi dostala pod kůži angličtina a vášeň pro cizí jazyky.

Na jazyky máš nadání. Kolik jich ovládáš?

Umím angličtinu, italštinu a němčinu.

Němčina mi přijde hrozně drsná.

To je pravda, ale má své kouzlo.

Ty působíš jako novinář, ale zároveň jsi zpěvák – být zpěvákem je tvůj sen?

Je to velké hobby a únik od reality. Člověk se zkrátka potřebuje nějak realizovat. Teď jsem udělal strašnou prasečinku, a to je ta píseň H0RN7. Nemá to být ryze provokativní, ale má to ukázat na ten dnešní svět seznamovacích aplikací. Chci, aby se lidé zamysleli nad tím, jestli skutečně chceme jako normu, že si budeme objednávat lidi domů jako jídlo z Woltu. Jde mi o to, aby se nevytratila láska a romantika. Protože já si myslím, že když si vážíš sama sebe, tak s tím člověkem zajdeš nejdřív na kafíčko, drinčík a až potom…

Takže nejsi na rychlovky?

To bych byl zavařený jako šicí stroj, prosím tě.

A takhle smýšlí celá tvoje generace?

To asi ne. Spousta lidí říká, že se vytrácí láska, ale já mám krásný, šestiletý vztah.

Kolik je ti let?

Když lidé nemusí říkat své pohlaví, tak já přece nebudu veřejně přiznávat, kolik je mi let – to je GDPR, to jsou citlivé údaje. Ale narozeniny mám čtyřiadvacátého, takže jsem býk, údajně v ascendentu pany, což lecos vysvětluje.

Kvůli tvému jménu, Renato Salerno, jsem si myslela, že máš italské předky.

Nemám. Narodil jsem se v Krkonoších, ve Vrchlabí – Ich komme aus dem Sudetenland.

A proč sis zvolil jméno Renato Salerno?

Nějak mi na střední v prváku začalo vadit to občanské české příjmení. S kamarády jsme tam měli i umělecká jména. Jméno Renato jsem už nějakou dobu měl, a tak jsem řekl, že budu i Salerno, podle zpěvačky Sabriny Salerno. Ten důvod, proč jsem se rozhodl pro příjmení Salerno je ten, že příjmení po tátovi nosit nebudu. A to z toho důvodu, že chudáka tátu měla zapotřebí jeho rodina podrazit a vydědit. Je to moje generační pomsta. Sice jsem diplomat, vyslechnu si je, vždycky tak nějak diplomaticky odpovím, aby nebylo nic poznat, ale myslím si svoje. Jsou bezpáteřní a splachovací, ámen. Každá rodina má své problémy a nejvděčnější člen rodiny bývá pes.

Přijde mi, že v Čechách se sláva dědí. Narodíte se do slavné rodiny a automaticky budete slavní. Jsi z nějaké slavné rodiny?

Vůbec ne.

V tom showbyznysu to je ale těžké, že?

Tak samozřejmě. Moje pravidlo je, že nikdy na nikoho neútočím jen tak. Člověk, který má zapotřebí někoho jen tak potopit nebo ponížit, asi moc inteligentní nebude, že?

Jsi šťastný?

Docela ano. V téhle naší zemi musíš být vděčná za to, čeho se ti dostane. Přijde mi, že se pořád něčeho bojíme – hlavně změn.

Říkal jsi, že jsi se narodil ve Vrchlabí. Jak ses dostal do showbyznysu?

Šel jsem studovat vysokou školu do Prahy. Věděl jsem, že chci dělat muziku, ale nikoho jsem tu neznal. Pokoušela se o mě jistá produkce, která natáčí gay porno. Říkal jsem si, že peníze by to byly slušné, ale nešel jsem do toho. A pak jsem se nějak přes známé dostal k práci produkčního pro focení jednoho gay magazínu. Psal jsem i medailonky pornoherců, protože mě ti lidi vždycky fascinovali. Ve finále lidi nejvíc fascinuje móda, porno a muzika.

A ještě omlazování.

To také, ano.

Máš hezkou pleť, čím to je?

No, teďka mám docela lišej, protože jsem byl na laseru, aby mi nezarůstaly vousy a abych to trošku zredukoval.

Ty máš takový special look – jak by ses popsal?

Já jsem ten devadesátkový půvab, který dnes pomalu mizí. Dřív frčelo žhavý tělo, fitness, Pobřežní hlídka a hlavně to bylo strašně o sexu. Byla to strašně zkažená doba.

Můžeš mi říct, která doba nebyla o sexu?

Ale dnes je to puritánský, všechno ti všude zakazují.

Teď se pohybuješ v mediální sféře?

Ano, pracuji pro iDNES.cz.

Takže jak jsi proplul z té novinařiny do televize?

Byl jsem maminkou vyslán na casting do pořadu Dobré ráno s Českou televizí. Tam jsem se jim líbil, uchvátil jsem je tím, jak vypadám a jak se vyjadřuji. Na základě toho mi potom volala produkční, že se připravuje doku-reality show Zlatá mládež, a že by mě chtěli. Tak jsem šel na casting a už od první chvíle věděli, že mě na sto procent chtějí. Původní název byl Slzy a mozoly, což bylo úplně dementní, protože to bylo jak pro československou televizi v roce 1972. Naštěstí inteligentní lidé pochopili, že to mělo ve finále znamenat, že jsi vytržená z té své komfortní zóny, z té pražské bubliny a dají tě do těch sociálně vyloučených oblastí. První řadu jsme natáčeli na různých místech v České republice a druhá řada se odehrávala v zahraničí. Natáčeli jsme v Indii, což bylo velmi psychicky vyčerpávající. V první sérii vystřihli vše hezké a uvědomělé, co jsem řekl. Měl jsem tam krásný monolog o homosexualitě v armádě, to se také vystřihlo. V druhé řadě jsem si dával sakra velký pozor na to, co před tou kamerou říkám. Do té Indie jsem si vezl Jägermeistera a placatici, protože to už jinak nešlo. Měl jsem nonstop hladinku, protože jsem to obsazení opravdu nedával.

Byl jsi ještě potom v nějaké reality show?

Pak jsem byl jako návštěva v Like House a tam jsem si rozsekal koleno.

Je něco, čeho lituješ?

Já nevím, jestli je vůbec dobré si to přiznávat a takhle se ohlížet. Lituji třeba toho, že jsem neměl větší finanční prostředky, ale zkrátka to tak bylo. Možná lituji toho, že jsme neudělali album v angličtině, ale pracuje se na anglickém singlu – bude to cover.

Co nás od tebe v budoucnu ještě čeká?

Strašně rád bych v budoucnu udělal nějaký hezký televizní projekt ala ta Zlatá mládež v road trip stylu. Máme to napsané a jde jen o to, aby byl tomu někdo otevřený. V německu vyjde H0RN7 verze a bude ten anglický singl Getting Closer.

Salerno
Renato Salerno