Freddie před smrtí vysadil léky, říká Mercuryho komorník Peter Freestone

Rozhovor s Peterem Freestonem:

Hostem pořadu Prostor pro dva na Radiu Prostor je dnes velmi významný muž, pan Peter Freestone. Dobrý den, ahoj.

Dobrý den.

Přiznám se, že my dva se známe velmi dlouho, takže si budeme tykat. Budu se snažit mluvit pomaleji, protože chci, abychom si povídali v češtině, i když tvůj rodný jazyk je angličtina, protože jsi se narodil a vyrůstal ve Velké Británii.

Já to zkusím, ale anglicky by to bylo lepší.

Začal bych Bohemian Rhapsody, filmem, který je opravdu fenomén a u nás minulý týden běžel na TV Nova. Ten film by bez tebe nevznikl. V titulcích jsi psaný velkým písmem a s velkým díky od režiséra a celého štábu. Pokus se nám to prosím popsat.

To se divák dozví pouze tehdy, když se dívá až úplně do konce filmu. (smích)

Jak to celé tehdy vzniklo? Zavolal režisér a řekl: “Dobrý den, pane Freestone, zabalte si a přileťte za mnou na pár dnů do Londýna?”

Zavolal mi někdy v lednu roku 2017. Řekl, že se jmenuje Bryan Singer, jestli mu nemůžu říct více o Freddiem Mercurym. Řekl jsem že ano, že se můžeme potkat v Praze a promluvíme si.

Trvalo dlouho, než dorazil?

Ano, po půl roce jsem si říkal, že se už asi neozve. Ale ozval se a šli jsme na večeři. Mluvili jsme spolu od sedmi hodin večer až do čtyř hodin ráno. Pak mi řekl, že mu to nestačí, že se mnou potřebuje strávit více času. Domluvili jsme se, že pojedeme do Londýna, měl jsem čas zhruba čtyři dny.

Šel sis sbalit?

Ano. Ale vzal jsem si jen malý kufřík a z plánovaných čtyř dnů jsem tam nakonec strávil čtyři měsíce.

A postarali se tam o tebe?

Ano, o všechno se postarali. Já jsem vyprávěl a režisér se svým týmem mě poslouchali.

Byl jsi přímo u samotného natáčení?

Ano. Velký problém je, že scénář je pro film jako bible, musí se jet přesně podle toho, co se v něm píše. Herec Rami Malek i režisér Bryan Singer se ho museli přesně držet. O Freddiem měli nějakou představu, ale ten scénář jim udával směr – ukazoval, jaký byl Freddie doopravdy.

Takže neproběhla žádná improvizace?

Ne, to nebylo možné. Ten film je úžasný, ale Freddie byl mnohem víc. Byl mnohem veselejší… Miloval smích ale pokud se podíváte na nějaké jeho rozhovory – nechtěl, aby se lidé dívali na jeho zuby, nesnášel je.

A nechtěl se svými zuby nikdy nic udělat?

Chtěl, ale bál se, že by začal jinak zpívat a mluvit.

Chybí ti něco ve filmu Bohemian Rhapsody?

Ano, chybí mi tam jeho smích.

A řekl jsi to režisérovi?

Ano, řekl. Ale odkazoval se na scénář, že zkrátka takhle to musí být. Je to hollywoodský film – smutný, depresivní… Oni to mají takhle rádi.

První rozhovor jsme spolu dělali zhruba jednadvacet let zpátky, že?

Ano, já si to pamatuji. (smích) Byl jsem o něco mladší.

Ve filmu Bohemian Rhapsody má klíčovou roli i Mary, tehdejší přítelkyně Freddieho Mercuryho. Jste dodnes nějak v kontaktu, zavoláte si, napíšete si?

Ne. Naposledy jsme spolu mluvili v Garden Lodge, to bylo v roce 2003. Byl jsem tehdy v Londýně s kamarádem, který chtěl vidět, kde Freddie žil. Ze zvonku se ozval hlas Mary: “Peter, jsi to ty?” Tehdy jsme se viděli naposledy.

Ale poznala tě jedna z Freddieho koček, je to tak?

Ano, jmenovala se Delilah. Chtěla se mazlit, seděli jsme spolu na gauči.

A co členové skupiny Queens, jsi s někým v kontaktu, píšete si, voláte si?

Ano, S Brianem Mayem si píšeme emaily. Já bydlím v Česku, tady je můj domov, on bydlí v Anglii nebo je někde na turné. Ale pokud budou mít koncert v Evropě, tak bych zašel.

No ty jsi v podstatě pátý člen kapely. Bez tebe by Queeni nebyli tak dobří. Dělal jsi kostýmy pro všechny?

Ano, úplně pro všechny na prvním i druhém turné. Pak už jsem pracoval jen pro Freddieho.

Letos by bylo Frediemu sedmasedmdesát let, jestli se nepletu. Kdyby žil, myslíš, že by stále dělal hudbu?

Myslím, že ano.

Kdyby tady teď Freddie na pět minut seděl, co bys si mu řekl? Co by byla tvá slova, kdybys měl tu možnost mu něco říct?

Řekl bych, že mu za všechno velmi děkuji. Za těch dvanáct let s ním jsem se všechno naučil, byl úžasný učitel. Ukázal mi, co znamená kamarádství, umění a život celkově. Naposledy jsme se viděli s Freddiem v sobotu v osm hodin ráno, 23. listopadu 1991, a také poděkoval.

Byl smířený s tím, že umírá?

On vůbec nechtěl léky. Venku byli pořád novináři, ti tušili, že se něco děje.

Den před smrtí prohlásil, že trpí nemocí AIDS.

Tak to nebylo. To prohlášení udělal už v pátek večer, ale v novinách to vyšlo až v sobotu, 22. listopadu 1941.

A kdo to prohlášení napsal? Tiskový agent?

Ano, Roxy Meade. On byl tiskový mluvčí kapely Queen.

Vy jste věděli, že se blíží konec?

Ano… Když jsi s někým každý den, tak vidíš, že se jeho stav zhoršuje. Freddie byl v jeden moment celý mokrý, chtěl jsem ho spolu s Davem Clarkem a Jimem Huttonem převléct do čistého oblečení. Jim ho zvedl a najednou jsme viděli, jak naposledy vydechl.

Ty jsi to celé popsal v knize Ve správný čas na správném místě. Knihu všem moc doporučuji.

Ano, popsal jsem svůj život. Píši tam o svém životě před i po Freddiem.

Na knize jsi spolupracoval se svým blízkým spolupracovníkem Milanem Devinnem – hudebníkem, publicistou, dramaturgem a manažerem. Je to člověk, který je v Česku tvou pravou rukou už mnoho let.

Ano, proč tu není? (smích)

Tak dnes je rozhovor jen s tebou, s Milanem můžeme příště probrat jeho hudbu. Ty jsi napsal k nějakým písním texty – tak jak by Freddie přemýšlel. Mimochodem deska je i přílohou knihy, takže si ji čtenář může pustit ke čtení. Říkal jsi, že potřebuješ procvičovat český jazyk a jestli se nepletu, tak jsi již hrdým občanem České republiky.

Teď už jsem skoro čtyři roky. Od srpna roku 2020. V lednu roku 2001 jsem se do České republiky přistěhoval.

Jak se ti v Česku žije?

Je to tady úžasné. Lidé, hudba, kultura… Všem vždycky říkám, že musí vidět Prahu alespoň jednou za život. V roce 2000 jsem navštívil Prahu na čtyři dny a úplně jsem se do ní zamiloval.

Za tu dobu, co žiješ v Česku, jsi spolupracoval a poznal mnoho umělců. Poznal jsi se třeba i s Karlem Gottem.

Přesně tak. Všichni Češi mají hudbu v srdci.

Momentálně děláš muziku s Milanem Devinem a učíš angličtinu. Máš hodně klientů?

Ani ne, ale stačí mi to.

A jsi přísný učitel?

Nejsem, my si jen povídáme, konverzujeme.

Co máš v plánu v budoucnosti? Psaní knih, odpočinek, natáčení filmů…?

Pracuji na jednom projektu – výstava zhruba čtyři sta věcí, které patřily Freddiemu. Budou tam i předměty, které mi daroval.

My se jmenujeme Radio Prostor. Co pro tebe znamená slovo prostor?

Můj prostor je Česko a Češi. To je důvod, proč jsem tady, je to můj život.

My jsme za to moc rádi. Dvanáct let jsi stál po boku Freddieho Mercuryho. Na tvých očích vidím, že to je věc, která je i doteď velmi bolavá. Moc děkuji, že jsi přišel. Přeji ti pevné zdraví a hodně úspěchů.

Děkuji moc.