Důchodovou reformu čeká horký podzim. Penze příští rok kvůli nižší inflaci vzrostou méně, říká poradce premiéra Štěpán Křeček

Rozhovor se Štěpánem Křečkem:

Začneme aktuální pondělní zprávou: Inflace v červenci zrychlila na 2,2 procenta, zmírnilo se zlevňování potravin. Podle analytiků to může být argumentem pro obezřetnost při snižování úrokových sazeb. Jaký názor máte vy?

Inflace se drží ve svém tolerančním pásmu, což je tedy ta cílová hodnota dvě procenta plus mínus jeden procentní bod. Takže z tohoto pohledu to pořád není žádné drama. Samozřejmě je ale příjemnější, když se inflace snižuje. Též u těch citlivých položek, jako jsou právě potraviny, vidíme, že v tom meziročním srovnání sice jsou pořád levnější, ale už ne o tolik, jako byly třeba v červnu. A služby zdražují neustále, což si určitě všiml každý, kdo šel do restaurace nebo si pořizoval nějaké ubytování – tam ty ceny jsou pořád ještě nezkrocené. A evergreenem už jsou takové položky jako vodné, stočné, elektřina – tam ty cenové nárůsty pořád přetrvávají. Takže s inflací musíme ještě bojovat.

Jsme v polovině srpna, jaký by mohl být podzim?

Já se domnívám, že ty ceny ve službách budou narůstat po celý letošní rok. Tam ta inflace je zvýšená a ceny se zlepší až v tom příštím roce. Co se týče u výrobků, tak v jejich souhrnu ta inflace vlastně už neexistuje a ten boj je již vyhraný. Ale u těch služeb bude přetrvávat, což je dáno tím, že v minulosti výrazně rychleji rostly ceny výrobků oproti cenám služeb – a teď to ty služby “dohání”. Protože je všechno dražší, tak živnostníci zdražují také – aby také zaplatili své účty.

Vánoce jsou za čtyři měsíce. Tušíte, jaký by mohl být i ten úplný závěr roku?

Nastane problém z toho důvodu, že se nám inflace výrazně snižovala už koncem loňska. Teď tedy vznikne takzvaná nízká srovnávací základna. Když pak budeme vyjadřovat tu meziroční inflaci proti závěrečným měsícům předchozího roku, tak vlastně pouze statisticky tam budou vyšší čísla, aniž by se třeba ty výrobky a služby nějak zásadně zdražily. K tomu přichází to, že obchodníci mají Vánoce jako hlavní sezónu, kdy toho prodají naprosto nejvíce a lidé samozřejmě i zvýšeně nakupují. Takže nějaký tlak na zdražování určitě bude, protože bude i větší poptávka.

V Paříži v noci na pondělí skončila letní olympiáda. Jak moc taková akce přinese danému místu či státu peníze? Konkrétní čísla teď ještě nikdo neví, ale máte nějaký odhad?

Ono se tím zabývá spousta studií a většinou dochází k závěru, že drtivá většina olympiád si na sebe nevydělá. Je to spíš otázka prestiže a zvýšení cestovního ruchu. Místní podnikatele na tom bezesporu zbohatnou – hoteliéři, restauratéři, taxislužby a tak dále. Ale častý problém je, že se před tou olympiádou hojně investuje do různých sportovišť, která po skončením třeba nenaleznou uplatnění a leží ladem. Tím, že tentokrát olympiáda byla přímo v Paříži, ve velkém městě, kde se investovalo i do dopravní infrastruktury, tak věřím, že přece jen se nestane, že by se postavilo něco jen pro olympiádu a pak už se to vůbec nepoužilo.

Myslíte, že by Česko jednou mohlo pořádat Letní olympijské hry?

Ono se o tom vlastně v minulosti uvažovalo. Pamatuji si projekt “Praha olympijská”, ale ta doba je pryč a od té doby jsme se tomu spíše vzdálili, protože některé lokality, u kterých se počítalo, že by se na nich mohla vybudovat sportoviště, jsou dnes už zastavěné. Asi bychom ani nezvládli obsloužit všechny ty sporty. Takže v tuhle chvíli si myslím, že to nedává smysl nejen ekonomicky – což asi nedávalo ani v minulosti – ale že bychom to nezvládli už ani po té technické stránce.

Cestovní ruch se už vypořádal s následky pandemie covidu a v mnoha ohledech dosahuje rekordních výsledků. Růstu počtu hostů nebrání ani významné zvýšení cenové hladiny, které ve službách přetrvává i letos,” napsal jste na svém Facebooku. Myslel jste tím Česko, nebo svět?

Myslel jsem Českou republiku. Nám v tom druhém čtvrtletí vlastně pomohlo konání Mistrovství světa v ledním hokeji, které pomohlo především tedy Praze a Ostravě. Ale i tak bychom se už asi dostali na ta čísla před pandemií koronaviru. Mnoho ukazatelů je na rekordech, takže bych řekl, že tuto etapu konečně můžeme vyškrtnout z našich úvah. Cestovnímu ruchu se opět daří.

Z Chorvatska během léta přicházejí zprávy o tom, že je v nějakých regionech už skoro draho jako v Německu. Jak moc to může Chorvatsku ublížit?

Samozřejmě, že to není dobrá vizitka pro Chorvatsko, protože to byla destinace, kam většinou směřovali lidé, kteří chtěli trošku šetřit. Byla to klasická dovolená pro střední třídu, a to nejen tu českou, ale i pro lidi z jiných zemí. A jestliže teď Chorvatsko dostává nálepku drahé země, tak se mnozí lidé budou ohlížet jinde – Černá hora, Albánie… Což vlastně jsou také krásné lokality, vypadá to tam podobně jako v Chorvatsku, ale ty ceny jsou výrazně nižší.

Piráti chtějí zpomalit navyšování penzí lidem, kteří odešli v předchozích dvou letech do předčasného důchodu, čímž otevřeli hodně kontroverzní téma. Má šanci takový návrh vůbec projít?

Já se domnívám, že to bude zamítnuto. Asi je právně kontroverzní, když někteří lidé v dobré víře odcházeli dříve do důchodu s tím, že si propočetli, co to pro ně bude znamenat. A rozhodně je nikdo nevaroval před tím, že by to také v budoucnu mohlo znamenat, že pak za to budou dodatečně potrestáni. A kdybychom zpětně trestali za něco, co v minulosti legálně udělali, tak si myslím, že to neznamená právní stabilitu. Takové úvahy není vůbec dobré do toho právního systému vnášet. A proto se domnívám, že tenhle názor zůstane menšinovým a že neprojde.

Na podzim čeká sněmovnu druhé a tuším, že i třetí čtení důchodové reformy, tak aby nabíhala postupně od ledna příštího roku. Bude u toho pořádné horko?

Myslím si, že ano, protože ta důchodová reforma se týká jak lidí, kteří ještě pracují, tak lidí, kteří už jsou v důchodu. A právě důchodci to často nejvíce řeší a jsou voličsky nejdůležitější skupinou mnohé politické strany, které právě před touto voličskou skupinou budou chtít získávat body. Takže budou to jednání různě natahovat, dělat si tam svoji agendu a tím pádem to už ani nebude jednání o té podstatě, ale o tom marketingu a zviditelnění své strany. Proto očekávám, že to bude taková šaráda, kterou jsme v minulosti mnohokrát viděli.

Mám pocit, že lidé mají zmatek v tom, co má ta reforma přinést. Půjdou tedy mladší ročníky později do penze? V kolika půjdu třeba já nebo vy a budeme si na to muset šetřit?

Tak tam je to nastaveno tak, že se věk odchodu do důchodu bude stanovovat podle pravděpodobné délky dožití a my předpokládáme, že ten se bude nadále prodlužovat i do budoucna. Tím pádem lidé začnou odcházet do důchodu později. Mělo by se to vlastně konstruovat tak, že každému budeme v průměru garantovat 21,5 roku v penzi. Ono to dneska takhle stanoveno nebylo, a to vedlo vlastně k těm nespravedlnostem, kdy některá generace trávila v penzi výrazně delší dobu než jiná generace – tak teď by se to mělo srovnat. Každá generace bude mít v tom důchodu garantovanou stejnou dobu.

Když tady byl na jaře hostem Andrej Babiš, tak mával tabulkami a říkal, že to je strašné, že jeho dcera půjde do důchodu po pětasedmdesátce. Nepředpokládám, že by ten důchodový věk skutečně takto narostl.

Jestliže by tedy ten věk dožití byl v průměru 96,5 let, což je nepravděpodobné, tak by pan Babiš měl pravdu, ale nepředpokládám, že bychom dosáhli takového pokroku, že bychom se v průměru dožívali takto vysokého věku.

Jak to bude s náročnějšími profesemi?

Vidíme, že mnozí lidé už sice jsou v důchodu, ale dál se věnují své profesi – to jsou různí lékaři, učitelé a tak dále. Ale potom jsou profese fyzicky a manuálně náročné, kde objektivně dochází k poškozování zdraví a tam prostě není možné ten věk do důchodu natahovat donekonečna. Takže tam se bude odcházet dříve. Na základě hygienických norem se posuzuje, jestli je možné se v těchto profesích před tím nebezpečím chránit, nebo ne. Když pracujeme třeba v hlučném prostředí, tak si můžeme dát klapky na uši, a to nás ochrání před hlukem – takže je to posuzováno mírněji, než když třeba pracujeme se sbíječkou, kde jsou vibrace, které nejde odizolovat a které poškodí zdraví. Není proti tomu ochrana a takový člověk bude mít ten největší nárok odejít dřív.

Hrozí, že pokud příští rok na podzim dojde ke změně vlády, tak začne důchodovou reformu novelizovat a měnit, nebo je tam nějaká pojistka, aby ta důchodová reforma nabíhala v té podobě, ve které bude schválena?

To byl už druhý pilíř, který následující vláda zrušila. Takže teoreticky by se to samozřejmě mohlo stát i této důchodové reformě, ale my víme, že se ten systém řítí do neudržitelných čísel a že je vlastně povinností ty změny provést, abychom nenarazili do zdi. Pokud to nějaká další vláda bude chtít korigovat zpátky do zdi nebo to i nějak lépe upravit, tak to je samozřejmě její právo. Nemyslím si, že by jednotlivé vlády měly zavazovat ty budoucí k tomu, jak mají konat.

Mnohokrát mezi lidmi slyším argumentaci, že by nejraději svoji “sociálku” poslali přímo rodičům, nebo někomu jinému, kdo ten příspěvek využije. Je tohle téma, které by mohlo rezonovat českou politickou scénou do budoucna?

To je vlastně takový tradiční model. Mně by taky nebyl cizí, ale musíme si uvědomit, že je spousta lidí, kteří z různých důvodů nemají děti – jsou třeba po nějaké nehodě nebo jsou třeba neplodní a tak dále. A tito lidé také ve stáří potřebují důchod. Logicky se ten systém musí navrhnout tak, aby se myslelo i na ty bezdětné lidi. Takže není možné, aby děti posílali všechno jen svým rodičům, ale musí se tam udělat nějaký přerozdělovací systém tak, aby se myslelo na všechny. Ale zároveň si myslím, že ten prvek, kdy děti podporují své rodiče, je důležitý a že bychom ho tam měli vnést. To, že by se část poslala jen rodičům, tak proti tomu rozhodně nejsme. Kdybych měl ten systém navrhovat já, tak bych se zamyslel i nad tím, aby se zohlednilo to, jak ta výchova dopadla. Jestliže z toho dítěte nakonec je úspěšný člověk s nadstandardním příjmem, tak ten rodič opravdu výrazně pomohl naší společnosti a měl by dostat penzi vyšší, než když z toho dítěte bude třeba nějaký mnohonásobně stíhaný vězeň, který jenom stojí stát peníze a vlastně mu nic nepřináší.

Kdy v Česku budou důchody jako na Západě? Přijde to někdy?

Já se domnívám, že ten rozdíl je tak obrovský, že v dohledné době se to nestane. Ale zároveň na Západě je obvyklé, že si ti senioři velkou část důchodu naspoří sami. Je také obvyklé, že ten systém má více pilířů – třeba tři pilíře – takže se na ten důchod vlastně skládá z několika částí a ve výsledku pak může být větší. Ten samotný první pilíř, ta státní penze, vzhledem k velikosti naší ekonomiky není v České republice vůbec malá. Problém je v tom, že lidé už si tolik nenaspoří sami, a proto ten přechod přináší pokles životní úrovně.

O kolik by se mohly penze zvednout od ledna podle inflace?

Už jsem viděl první čísla, jak by to zhruba mohlo vypadat, ale tím, že boj s inflací se daří a inflace je víceméně zkrocená, tak ty nárůsty už nebudou tak velké, jako byly v předchozích letech.

V jaké fázi příprav je státní rozpočet na příští rok?

Státní rozpočet se připravuje standardně – už od začátku letošního roku. Jediné, v čem je letos změna je, že se ta data průběžně nezveřejňují a širší veřejnost se je dozví až na přelomu srpna a září.

Váš kolega, ekonom Lukáš Kovanda, v jednom z našich pořadů řekl, že vláda připravuje státní rozpočet v režimu přísného utajení, protože nechce čelit kritice, že se jí nepodaří deficit zkrotit tak, jak očekávala. Co byste k tomu řekl?

Řekl bych, že ten pravý důvod, proč se to letos dělá tímto způsobem, je poučení se z předchozího roku, kdy například první návrh u Ministerstva školství byl mínus zhruba třicet miliard, přičemž nakonec po všech změnách ministerstvo dostalo peníze navíc. Ale mnozí učitelé už byli médii tak vystrašení, že šli do stávky – ale přitom nakonec dostali peníze navíc. Takže je to snaha předejít panickým zprávám o dílčích datech, která se ještě budou mnohokrát měnit. Takže se bude zveřejňovat až ten rozpočet, za kterým si ta vláda bude stát, který bude chtít obhajovat jako ten správný a který už nebude tak výrazně měnit.

Opozice předchozí rozpočet kritizovala, že byl málo investiční. Jak moc investiční bude ten na příští rok?

Zatím platí, že ve všech letech vlády Petra Fialy byly investice větší, než ve všech letech vlády Andreje Babiše – a to bude pokračovat. Ty investice budou zvýšené a důležité je dál podporovat dopravní infrastrukturu. Letos bude otevřeno nejvíce úseků dálnic v historii naší země, a to by mělo pokračovat i v dalších letech. Naplno se připravují nové projekty a ty rozpočty směrem na dopravu by měly být velmi vysoké, tak abychom ten velký rest špatných komunikací co nejrychleji odstranili.

Na svých sociálních sítích jste napsal: “Nižší úrokové sazby budou akcelerovat růst české ekonomiky v příštím roce. Pokles úroků bude motivovat firmy k navýšení investiční aktivity, spotřebitelům zase umožní, aby zvýšili své útraty v obchodech.” Jaký máte odhad pro příští rok? Čeká nás dobrý rok?

Zažili jsme “multikrizi” – od pandemie přes energetickou krizi. Letošní rok pak přinesl zklidnění, já bych řekl, že to byl stabilizační rok, rok obnovy. Ten příští rok by se ekonomika měla rozběhnout už výrazněji a právě ty nižší úrokové sazby podpoří růst ekonomiky. Do toho i reálný růst mezd bude zvyšovat spotřebu, což je hlavní motor růstu naší ekonomiky. Věřím, že ty nižší úrokové sazby nakonec budou i dobrým argumentem ve firmách, aby si vzali nějaké úvěry a rozjeli investice. Bohužel v tuhle chvíli tomu ty úrokové sazby brání.

Jaké můžeme čekat ceny pohonných hmot?

Pro řidiče máme hned dvě dobré zprávy: Jednak se cena ropy drží na nízkých úrovních – ropný trh zřejmě nevěří tomu, že by nějak dál eskalovala situace na Blízkém východě – a do toho nám začala i posilovat koruna vůči dolaru. Takže to jsou všechno faktory, které snižují cenu u českých čerpacích stanic a zatím není důvod si myslet, že by se to mělo změnit. Spíše bych řekl, že z těch poklesů cen pomalu přejdeme do stagnace, ale pokud tady nebude nějaká izraelsko-iránská válka nebo něco podobně zásadního, tak ty ceny zůstanou nízké.

Premiér Fiala i ministr financí Stanjura dlouhodobě říkají, že už by vláda neměla sahat do daní, tedy měnit nějaké daňové tarify – dá se tomu věřit? Vy sám říkáte, že by ten rok mohl být lepší, tak mohly by do konce volebního období vlády Petra Fialy daně zůstat tak, jak jsou?

Ono se to zdá být neuvěřitelné, protože od opozice slyšíme, jak se zvyšují daně a tak dál, ale je statistický fakt, že kdybychom vzali průměrnou složenou daňovou kvótu za vlády Andreje Babiše a průměrnou složenou daňovou kvótu za vlády Petra Fialy, tak bychom zjistili, že za Babiše ty daně byly v průměru větší. Ty daně se výrazně snížily při zrušení superhrubé mzdy. Pak se některé daně skutečně zvyšovaly, ale v tom průměru jsou pořád menší, než byly. Kdybychom se podívali na ten výhled do budoucna, tak se určitě budou zvyšovat daně na neřesti – jsou naplánovány daňové kalendáře, které budou postupně nabíhat. Už teď je schváleno, že daně třeba u nikotinových produktů porostou, ale žádné nové zákony, které by navyšovaly daně, by se přijímat neměly.

Máme ještě léto, dokážete se na dovolené odstřihnout od čísel, nebo ráno koukáte hned na burzu?

No, nám burza rostla zhruba rok a půl v kuse a jen co jsem odjel na dovolenou, tak jsme zažili poměrně významné korekce a propady. Takže jsem si nedovolil to nesledovat a byť jsem pracoval z pláže, tak jsem musel zasáhnout.

Odpočíváte i u knih nebo filmů?

Já mám rád ekonomické knihy, určitě bych chtěl doporučit Human Action, “Lidské jednání” od Ludwiga von Misesa – to je taková bible pro všechny svobodně uvažující ekonomy. A tím, že je to taková bichle, tak jakmile ji člověk dočte, tak už jí může začít číst znovu. Takže to je knížka, která mě provází dlouhou část mého života a rád se k ní vždycky vracím.

Co vás čeká po zbytek dnešního dne? Vracíte se zpátky do práce?

Vracím. Ve dvě hodiny bude seminář Českého statistického úřadu, kde jsem potvrdil svou účast. A tam se zase bude podrobně rozebírat jeden fakt, který možná mnohým utekl. A to sice, že naše ekonomika již je nad úrovní před pandemií. Jsme teď aktuálně na historicky nejvyšší úrovni, na které naše ekonomika kdy byla. Často se opakovalo, že to tak není, že jsme se ještě nedostali na tu úroveň před pandemií a tak. A potom Český statistický úřad udělal revizi svých dát a došel k závěru, že jsme tu pandemickou úroveň pokořili už v roce 2022. A já se jdu teď informovat a podívat na to, co se tedy v těch datech přesně změnilo, že jsme se tady dva roky strašili tím, jak jsme na tom špatně a přitom už jsme před dvěma lety tu pandemickou úroveň pokořili.

Takže by se dalo říct, že se máme zase dobře, jak někteří říkají?

Ještě to není ideální a samozřejmě spoustu věcí nás trápí. Já sám mám obavy z toho, jak se bude do české legislativy implementovat ten Green Deal, protože to beru jako velkou zátěž na lidi a nejradši bych byl, kdybychom to škrtli a vůbec nic takového nedělali. Ale bohužel je to evropská legislativa, kterou budeme muset k nám do zákonů napasovat. Ale chci dbát na to, aby se to vždy dělalo v minimalistických podobách – jen to, co je naprosto a nezbytně nutné. A obávám se, že tady budou vznikat velké problémy, takže to mě trápí a cítím, že to zatěžuje i průmysl a další. Samozřejmě trápí mě i ten vývoj ve světě, kdy se najednou bavíme o válkách, o konfliktech… Ten volný obchod, ze kterého jsme bohatli, se začíná omezovat… Všechno mi to dělá vrásky na čele, ale věřím, že jsme relativně menší země plná schopných lidí a dokážeme se v tom nějak zorientovat a zareagujeme tak, že nastavíme naši zemi aby byla prosperující, aby i v tom těžkém prostředí to zvládla a aby se nám tady žilo dobře.